Akko

Původ města Akko sahá až do kenaanského období, ale nynější podobu mu dali Arabové a jejich křižáčtí nepřátelé. Poté, co v roce 1099 křižáci dobyli Jeruzalém, obsadili i Akko (tehdy zvané Akra) a učinili je hlavním přístavem. V jednom období padlo do rukou muslimů vedených Saladinem, ale pak se jej opět zmocnil Richard I. Lví srdce.
Křižácké město zničila vítězná arabská vojska v roce 1291 a to, co vidíme dnes, je převážně turecké město. Tehdejší ulice ležely asi o 8 m níže než dnes. Vykopávky části tehdejšího města odhalily množství zachovalých ulic a budov ze 12. a 13. století. V podzemí nyní objevíte honosné gotické rytířské sály patřící jednotlivým národům, zastoupeným v křížových výpravách johanitů - Auverňanům, Angličanům, Francouzům, Němcům, Provensálcům a Španělům. Francouzský král Ludvík VII. zavítal do Akka v roce 1148. Jedním z dalších návštěvníků byl i Marco Polo.


Džazzárova mešita

Po zničení v roce 1291 zůstalo Akko zpola opuštěné. O jeho rozkvět se zasloužil emír Al-Dáhír a jeho následník Ahmed Paša Džazzár (neboli „Řezník"). Oba vládli městu za Osmanů ve druhé pol. 18. stol. Obzvlášť Ahmed Džazzár podporoval stavební projekty. Z jeho dědictví stojí za zmínku mešita v tureckém rokokovém slohu z roku 1781. Materiál na sloupy na nádvoří pochází z římských trosek Caesareje.


Citadela

Citadelu postavili Turci na křižáckých základech v 18. stol. V době britského mandátu fungovala jako vězení pro židovské aktivisty a politické vězně, z nichž někteří byli popravováni v popravčí místnosti. Tyto události připomíná Muzeum židovského odboje v citadele.


Městské muzeum

Budova původně nebyla postavená jako muzeum, ale sloužila jako turecké lázně. Pochází z roku 1780 z doby vlády Ahmeda Džazzára a podle toho se jim také říká Hammán al-Bášá neboli Pašovy lázně. Svému účelu sloužily až do 40. let 20. století.

Betlém


Betlém patří pod Palestinskou správou, leží 9 km od Jeruzaléma na západním břehu Jordánu a má 40 000 obyvatel. V místě narození Ježíše Krista stojí Chrám Narození Páně, ke kterému míří kroky každého křesťana nebo milovníka historie). Narodil se zde král David, zemřela zde Ráchel...
Hebrejsky znamená Betlém „Dům chleba", arabsky „Dům masa".

Památky

O Betlémě je zmínka už v knize Genesis v souvislosti s Rachel, která tu porodila syna a po těžkém porodu zemřela. Byla pohřbena blízko vjezdu do Betléma, kam se nyní chodí modlit ženy i muži v touze po vlastní rodině. Podle Starého Zákona je Betlém rodištěm krále Davida, a tak se mu také říkalo Davidovo město".
Mnoho domů v Betlémě je postaveno na původní vápencové jeskyni a v jedné takové jeskyňce se narodil i Ježíš. Své mládí pak prožil v Nazaretu.
Dominantou města je Chrám Narození Páně. Je to jeden z nejstarších křesťanských kostelů na světě a stále se v něm konají bohoslužby. V letních měsících je otevřeno od 7:00 do 18:00, v zimě od 8 do 17 hodin.
Stejně jako historie celé Svaté země, Betlém byl střídavě pod nadvládou Římanů, Byzancie, Křižáků, Mameluků, Turků, Britů (po 1.sv.válce), Jordánců (po 2.sv.válce) a Izraelitů.
Betlém byl pod správou Jordánska až do šestidenní války, poté byl obsazen spolu s celým západním břehem Jordánu Izraelem. Během jordánské správy přišlo do Betléma mnoho arabských uprchlíků z oblastí již obsazených Izraelem, čímž se změnila demografická struktura města.
V roce 2002 se při vpádu izraelských sil zabarikádovalo asi 180 Palestinců v Chrámu Narození Páně. Následovalo několikadenní obléhání a nakonec byli povstalci propuštěni, událost se neobešla bez obětí na životech (na palestinské straně).
Vstup do města je sledován izraelskou armádou. V případě, že navštívíte Izrael v zimním období, nezapomeňte navštívit Betlém v době vánočních oslav. Jsou nezapomenutelné.

Caesarea


Naleziště římských vykopávek

Město leží severozápadně od Hadery na severu Šarónské úžiny u Středozemního moře a je zajímavé především pro milovníky historie. Archeologické vykopávky z dob Římanů v Caesareji patří k nejvýznamnějším tohoto druhu v celém Izraeli.
Caesarea Maritima, často nazývaná jen Caesarea či řecky Kaisarea, bylo důležité starověké město v Palestině, ve středověku pak důležité město křižáků. Původní malé osídlení tu bylo ale již ve 3. a 4.st.př.n.l.
Nedaleko starověkých vykopávek se nachází také moderní město Keisarija.

Eilat


Nejjižněji ležící město Izraele, jediné spojení Izraele s Rudým mořem. Z pláže Eilatu se nám nabízí pohled na čtyři různé země - Izrael, Jordánsko, Egypt a Saudská Arábie.
Eilat se nachází v Akabském zálivu (podle sousedního jordánského města Akaba), je důležitým přístavem, kterým do Izraele proudí ropa a další paliva. Námořní blokáda Eilatu ze strany Egypta byla příčinou tzv. šestidenní války v roce 1967.
Svůj název získalo Rudé moře díky přítomným červeným řasám. Moře je 2000km dlouhé a 350 km široké. Maximální hloubka je 3000m. Díky své kráse, poměrně snadné dosažitelnosti z Evropy a stabilně příznivému počasí patří Rudé moře k nejnavštěvovanějším mořím světa. Návštěvníci tráví většinu času potápěním a šnorchlováním.
Pobřeží je dlouhé 5km a sahá až k hranici s Egyptem - hraniční přechod Taba.
Velkou atrakcí Eilatu je delfinárium ležící 5 km severně od města. Návštěvníci mohou plavat mezi delfíny a poznávat podmořský svět Rudého moře. Po vzoru amerického Las Vegas zde můžete najít velkou řadu kasin.
Dalším pokušením je plavba lodí s proskleným dnem, během které můžete pohodlně pozorovat barevnou podmořskou krajinu s množstvím ryb a korálů. Zajímavá je také návštěva Červeného kaňonu nebo výprava do pouště.

Golanské výšiny

Přírodní krásy

Golanské výšiny byly dříve známé jako Syrské výšiny. Je to území na severovýchodě Izraele sousedící s Libanonem, Jordánskem a Sýrií. Izrael získal Golanské výšiny v roce 1967 v Šestidenní válce a dále po válce v roce 1973. Mezinárodní společenství je ale stále považuje za syrské území okupované Izraelem. Většina z původních syrských obyvatel (nejčastěji Drúzové) utekla po roce 1967, (většinou do Sýrie - kde získali občanství).
Do Golan se nejčastěji cestuje za odpočinkem, pozorováním rozmanitého ptactva a pořádáním túr v krásné přírodní scenérii. Avšak pro návštěvu méně dostupných míst je nejlepším prostředkem pronajaté auto.
Největším administrativním centrem Golan je obec Qatzrin vystavěná v sedmdesátých letech. Není to nijak zvlášť zajímavé město, ale je výchozím bodem pro prozkoumání Golan. V Golanech je kromě kibuců a mošavů k vidění i několik drúzských vesniček.
Geograficky Golanské výšiny ohraničuje: pohoří na západě, Galilejské jezero a řeka Jordán. Golanské výšiny dosahují 120-520 m n. m, jsou vulkanického původu a zasahují až k Damašku. Nejvyšší hora Izraele je Mt. Hermon (2224 m. n. m.)

Haifa a hora Karmel

Haifa leží na úpatí hory Karmel na pobřeží Středozemního moře. Haifu, jež v minulosti sloužila převážně jako malý obchodní přístav, dobyli na počátku 12. století křižáci. Později, za osmanské nadvlády, byla řádně opevněna. Ke konci 19. stol. se stala důležitým útočištěm židovských přistěhovalců. V roce 1918, během okupace Palestiny, se jí zmocnili Britové a opustili ji až po třiceti letech. Je třetím největším městem v Izraeli a zaujímá také přední místo mezi izraelskými centry průmyslu.

Bat Galim

Severo-západně od centrálního Karmelu blízko středu města se rozprostírá oblíbená přímořská čtvrť Bat Galim. Turisté si tuto čtvrť oblíbili díky pláži a živé nábřežní promenádě.

Karmelitánský klášter

Část úbočí hory Karmel pokrývají zbytky pralesa. Jihozápadně od Bat Galimu stojí karmelitánský klášter Stella Maris, kam je možné se dostat lanovkou nebo pěšky. Byl vybudován a založen řádem karmelitánů v oblasti, kam po staletí přicházeli poustevníci. Pochází z počátku 19. století.

Eliášova jeskyně

Pod klášterem se nachází Eliášova jeskyně s malým oltářem. Údajně tu žil a meditoval prorok Eliáš předtím, než svolal na horu Karmel proroky kenaanského boha Baala. Jeskyně je dnes poutním místem všech tří monoteistických náboženství.

Baháistická svatyně a zahrady se nacházejí na okraji centra, směrem k hoře Karmel. Zlatá kupole svatyně se vznešeně tyčí na svahu uprostřed udržovaných zahrad. Je duchovním centrem baháistické víry. Její vyznavači věří, že žádné náboženství nemá monopol na pravdu a snaží se skloubit učení všech svatých mužů.

Národní muzeum vědy

Bývalý institut technologie v centru města patří k nejvýznamnějším stavbám v Haifě a byl prvním institutem vyššího vzdělání v Palestině. Založili jej němečtí přistěhovalci v prvním desetiletí 20. století.

Jeruzalém

Biblické město se spoustou úchvatných památek a přátelských lidí je oprávněně nejdůležitějším cílem všech cestovatelů do Izraele. Jeruzalém prošel bouřlivým historickým vývojem.
Město leží v nadmořské výšce 800 m.n., má 700 000 obyvatel a a první zmínky o něm se objevily již před 3 000 lety. Bible se poprvé zmiňuje o Jeruzalému za časů Abraháma a to pod jménem „salem", což znamená mír. V 10 st.př.n.l. učinil Jeruzalém klád David hlavním městem. V dnešním Jeruzalému můžeme najít stopy z mnoha stavebních období, současná podoba se datuje od dob sultána Sulejmana, 1542 n.l.
Starý Jeruzalém obklopují hradby 4m dlouhé a 3 m vysoké. Hradby mají 34 věží a 8 bran: Nová brána, Damašková brána, Herodesova, Štěpánská, Zlatá, Hanojská, Sionská a Jaffská. Procházku po hradbách spojenou s krásným výhledem lze jen doporučit.

Staré město má 4 čtvrti:
  • Arménská čtvrť
  • Křesťanská čtvrť
  • Muslimská čtvrť
  • Židovská čtvrť

Na východní straně města se nachází pahorek Moriah, na kterém stával posvátný židovský chrám. Chrám byl dokonce třikrát zničen a v současné době z něj zbývá jen kus západní zdi, která je největším svatostánkem Židů na zemi. Je to Zeď nářků, neboť sem židé chodili po staletí oplakávat svůj zničený chrám.

Muslimská čtvrť

Muslimská čtvrť se nachází ve východní části starého Jeruzaléma. Na chrámovém návrší stojí třetí největší muslimská svatyně na světě - Skalní Chrám neboli Omarova mešita. Je třetí největší po mešitě v Mekce a Medíně.
Přesně pod zlatou kopulí (nepřehlédnutelná dominanta města) leží skála Moriah, na které chtěl Abrahám obětovat Izáka a Bůh mu zadržel ruku. V 6. století se měl posvátný Mohamedův kůň dotknout této skály kopytem při letu Mohameda do nebe. Otisk kopyta se ukazuje na skále.
Na návrší je další stará mešita, Al Aksa, což znamená „vzdálená" (od Mekky a Medíny). Je určena k hromadným modlitbám, Ikarova naproti tomu je pro modlitby privátní. Před vstupem do mešit je nutné si zakrýt nohy, ramena a hlavu.


Židovská čtvrť

Židovská čtvrť je nejreprezantativnější ze čtyř jeruzalémských čtvrtí. Najdete tady malé kavárničky a bistra evropského typu. Ostatní části města jsou spíše úzké, většinou kryté uličky s řadou obchůdků a krámků po obou stranách. Tato hustě zalidněná tržiště protíná i „Via Dolorosa", křížová cesta, která přibližně ukazuje Ježíšovu cestu z Pevnosti na Golgotu, kde byl ukřižován. Nad Golgotou i Svatým Hrobem stojí kostel, Chrám Svatého Hrobu.
K návštěvě vybízí také hora Zion kostelem Usnutí p. Marie. Hned ve vedlejší budově je Davidova hrobka a místo Poslední večeře Páně.
V Jeruzalémě se také nachází některá místa konání Ježíšových zázraků (např. jezírko, u kterého vyléčil 38 let chromého muže, apod.) Součástí hradeb Jeruzaléma je i Citadela nazývaná také Davidova věž.

Olivetská hora

Olivetskou Horu najdeme na východě Jeruzaléma i s kostelem Nanebevzetí Páně, kde Ježíš vstoupil do nebe. Z hory je nádherný výhled na celé město.

Kostel Všech národů

Moderní kostel „Všech národů" postavený v letech 1919-1924 za přispění 16 národů je vybudován nad skálou Agonie podle místa, kde Ježíš trpěl, když se dozvěděl o svém osudu. Vedle kostela je Gethsemantská zahrada s olivami, jejichž kořeny pamatují Ježíšovu dobu.

Parlament

Budova parlamentu, Knessetu, je moderní budova umístěná v nové části Jeruzaléma. Stavba stála 7 milionů dolarů je z červeného jeruzalémského pískovce a je darem rodiny Rothschild z Anglie a byla otevřena v roce 1966. Přijímací místnost zdobí nástěnný koberec Marca Chagalla.
Izrael vyhlásil Jeruzalém za své hlavní město v roce 1980. OSN a mezinárodní společenství to ale plně nerespektuje, a tak je většina zahraničních zastupitelských úřadů v Tel Avivu.
Ale některá mezinárodní zastoupení a sídla mnoha firem v Jeruzalémě zůstala.
Ve městě je řada muzeí, konají se zde pravidelně různé výstavy a další kulturní akce. Město je také vybaveno řadou turistických center, ve kterých získáte aktuální informace.

Masada

starověká pevnost
Masada je ploché návrší čnící nad Mrtvým mořem. Nahoru je možné se dostat pěšky nebo lanovkou (rozhodně se doporučuje alespoň jednu cestu jet lanovkou, výstup je po všech stránkách náročný). Snazší výstup je tzv. římskou rampou, který trvá asi 30 minut, ale většina lidí volí tzv. hadí stezku, která je prudší a delší. Lanovka jezdí od 8 do 16 hodin .
Cesta z Jeruzaléma k Masadě zabere necelé dvě hodiny. Bez organizovaného zájezdu, je velmi těžké se sem dostat. Okolo projíždí jen velmi málo civilních aut, ostatní jsou vojenská vozidla nebo zájezdy.
Na vrcholu je k dispozici zdarma pitná voda. Masada je otevřená od východu do západu slunce. Nenechte si ujít pohled na Mrtvé moře v době vycházejícího slunce. V roce 2001 byla lokalita zapsána jako památka světového dědictví na seznam UNESCO. Všechna místa jsou dobře označena, cedulky jsou také v angličtině.
Pevnost byla postaven Herodem Velikým v 1.př.n.l. jako útočiště v případě nebezpečí vzpoury ze strany židovského národa nebo útoku od hranic s Egyptem. Pevnost byla vybudována velmi důmyslně, měla dokonce cisternu s obsahem 40 000m3.
Známá legenda vypráví o tom, jak obránci Masady před hrozící porážkou či nebo možném římském zajetí raději spáchali masovou sebevraždu (1000 osob)v roce 74.
V literatuře se začala Masada objevovat se vznikem sionistického hnutí a stále hraje důležitou roli v židovské a izraelské historii. Každoročně se zde koná přísaha vojáků. Každý malý Izraelita jede povinně na školní výlet na Masadu. Pokud chcete poznat důkladně historii Izraele, ani vy byste Masadu neměli na své cestě opominout.

Mrtvé moře

Leží na nejníže položeném místě na zeměkouli a je také nejslanějším jezerem na světě. Svůj název si vysloužilo díky faktu, že v něm nežije žádný živý tvor.
Je 75 km dlouhé, 16 km široké, jeho maximální hloubka je asi 400m a celková plocha činí 820 km2. Leží 400m pod hladinou moře.
Jeho voda je až 30% nasyceným solným roztokem, což neumožňuje žádnému živočichu. Právě díky těmto minerálům má ale voda léčivé účinky.
Specifické složení vody zabraňuje lidskému tělu, aby se potopilo, což je zkušenost, kterou si nemůže nechat ujít žádný turista. Čtení knihy na hladině, je další aktivitou při pobytu v těchto místech.
Je poměrně náročné vlézt a vylézt z vody Mrtvého moře. Doporučuji vzít si boty do vody, Bahno velmi klouže, obzvláště statnější postavy toto citelně vnímají, proto jsou boty do vody velmi žádoucí. Pokud máte nějaké zranění či škrábnutí, připravte se na další nepříjemnost - při koupání to velice pálí. Své oči také chraňte před kontaktem s vodou.
Zdrojem vody v moři je řeka Jordán. Horko a sucho způsobují, že dochází k trvalému poklesu hladiny. Pro zastavení poklesu se dokonce uvažuje o vybudování kanálu z Rudého moře.
U Mrtvého moře bývá po celý rok velmi horko a sucho.

Nazaret

Jedno z hlavních křesťanských poutních míst Svaté země. Nazaret má 50 000 obyvatel, z nichž převážnou část tvoří Arabové. Leží 25 km od Galilejského jezera a býval hlavním městem severního distriktu (nyní je jím Tiberias).
Město je rozděleno na dvě části, tzv. horní Nazaret je obydlen převážně židovským obyvatelstvem, v samotném starém Nazaretu naopak převažuje obyvatelstvo arabské.
Nazaret je místem, kde se panenka Marie dozvěděla od Archanděla Gabriela o svém početí a které bylo vybráno jako místo vhodné pro výchovu Ježíše.
V ulicích a okolí města si malý Ježíš hrával, v té době měl Nazaret dle odhadů 480-2000 obyvatel. Do třiceti let svého věku tu pracoval v dílně svého otce - tesaře. Na místě zvěstování stojí v současné době Bazilika Zvěstování, v pořadí již pátý kostel - pochází z roku 1969.
V historii města se střídala nadvláda křesťanů a muslimů. Většina obyvatel byli arabští křesťané, po přílivu muslimských uprchlíků z okolních měst začali převažovat muslimové. Staré město je plné úzkých uliček, dominuje jim arabský trh.
Nejlepší ubytování ve městě je v křesťanských konventech, pozor na období velkých křesťanských svátků. Pokud cestujete jako pár a nejste manželé, rozdělí vás a nebudete spát v jedné místnosti.
Asi 14km severně od města leží vesnice prvního Ježíšova zázraku, ve které Ježí proměnil vodu ve víno.
9 km od města leží Hora Tábor. Na tomto místě se zjevili apoštolům proroci Eliáš a Mojžíš.

Tel Aviv

Tel Aviv je vstupní branou země i jejím finančním, obchodním a kulturním centrem . Ztělesňuje tak moderní vzhled židovského státu, který ostře kontrastuje s tradičními historickými městy jako je např. Jeruzalém. Zakladatelé chápali Tel Aviv čili Pahorek jara jako symbol světlé budoucnosti, stálého rozkvětu a současná situace jim rozhodně dává za pravdu.

Tel Aviv nabízí návštěvníkům také dlouhou pláž s bílým pískem přímo v centru města. Za ní začíná zmíněná dlouhá promenáda s moderními hotely. Největší dominantou této části je obrovský růžový Opera Towers s obchody a restauracemi.
Na sever od centra je obytná čtvrť s bílými domy inspirovanými Bauhausem. Stojí zde i dům Bena Guriona, kde dříve bydlel první izraelský premiér. Rabinovo náměstí nese jméno předsedy vlády Jicchaka Rabina, zavražděného před radnicí na severní straně náměstí.
Ulice Dizengoff Street, hlavní obchodní třída města, byla pojmenována po prvním starostovi Tel Avivu. Nejrušnější úsek je na křižovatce s ulicí Frishman Street. Nedaleko leží Dizengoffovo náměstí pyšnící se sudovitou fontánou navrženou izraelský umělcem jménem Jaakov Agam. Každou hodinu zde můžeme vidět světelnou a zvukovou show.
Rotshild Avenue patří k nejhonosnějším starobylým tepnám Tel Avivu.

V Síni nezávislosti (Bejt ha-Tanach) v domě č. 6 žil starosta Dizengoff a tady také Ben Gurion vyhlásil Stát Izrael. V domě č. 23 nyní sídlí Muzeum Hagany. Haganá byla tajná vojenská organizace, z níž se po r. 1948 zrodila izraelská armáda.
Bludiště uliček v Jemenské čtvrti (Kerem ha-Temanim), nejstarší části města, je tak trochu protikladem k uhlazenému plánu ostatních čtvrtí. Nakhalat Binyamin Street s elegantními, byť trochu omšelými domy ve stylu art deco nabízí nepřeberné množství butiků a kaváren. Každé úterý se tu koná trh uměleckých řemesel. Na severním konci ulice Ha-Carmel Street se rozprostírá obrovské tržiště.

Věž míru

Strohá administrativní budova Migdal Šalom ze 60. let 20. stol. se tyčí ve středu nejstarší části nového města. Bývala nejvyšší stavbou (140 m) v Izraeli, překonal ji rozhlasový přijímač. V prvním a druhém patře jsou obchody a ve třetím skromné muzeum voskových figurín. Pro návštěvníky je však největším lákadlem vyhlídková plošina ve 34. patře. Za jasného počasí můžete zahlédnout dokonce Jeruzalém.

Telavivské muzeum umění

Obrazy tvoří významnou sbírku umění 19. a 20. století v Izraeli. Nechybějí tu práce Moneta, Renoira, Van Gogha, Dalího, Picassa, Chagalla, Mucha a Pollocka, ale visí tady celá řada dalších děl - od vlámských mistrů 17. století po současné izraelské autory. Vstupenka je také platná pro pavilon Heleny Rubinsteinové, ve kterém se pořádají výstavy současného umění.

Národopisné muzeum

Muzeum Žrec Jisrael bylo postaveno na archeologickém nalezišti Tel Kasila, kde bylo odkryto několik vrstev dokumentujících lidské osídlení od roku 2000 př. Kr. Muzeum tvoří 11 tematicky zaměřených pavilonů. Dohromady vystavují nejobsáhlejší kolekci archeologických a historických artefaktů v regionu. Součástí muzea je také planetárium.

Muzeum židovské diaspory

Muzeum dokumentuje rozličné aspekty života židů v různých koutech světa, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Zabývá se také vlivem židovského umění a literatury na jiné kultury. Zajímavá je například sbírka modelů přesně kopírující synagogy z celého světa.